Kazašský zpravodaj (18.díl)

V parném počasí sobotního odpoledne čekal naše hráče výjezd na horkou půdu Rakovníka. Po příjezdu však všechny účastníky zájezdu zchladilo nepříjemné zjištění - utkání bylo z neznámých důvodů odloženo ze 16 na 18 hodinu. Po nekonečném zabíjení času na místních historických slavnostech se naše mužstvo konečně pustilo do povinného boje již několik zápasů motivováno pouze slíbenými pozdravy v kartonech ze země tisíce jezer (pozn. pro mongoly - jde o Finsko, nikoliv Kazachstán).

Rakovnický tým se rozhodl vsadit na „konstruktivní“ hru v poddání dlouhých puší. Jedna z nich po chybném zpracování nejmenované „posily“ z reichu vyústila v přečíslení tři na brankáře, což nešlo nedat. Proměnil T. Jahoda. Náš tým, uvědomujíc si o co hraje, začal soupeře postupně přehrávat. Vytvořený tlak však naši zabijáci (v) útoku nevyjádřili gólově. Poločasové intermezzo, za doprovodu starého známého ze staré známé Lucerny, Majkla Dejvida našim borcům vyloženě prospělo.

Nápor pokračoval i v druhé půli a díky dvěma přesným střelám Tomáše Procházky mezi nohy gólmana se skóre obrátilo na 2:1 v náš prospěch. Závěrečných 10 minut pak diktovalo hru ve stylu trestných rohů proti mistrům duo v oranžovém. Naše obrana v čele s brankářem T. Hanusem, který opět předvedl svoji příbuznost s Petrem Čechem, však ztrátu bodů nepřipustila. Dobrou úroveň utkání jistě také umocnily absence přítěží šediváka Nováka, klapkaře II. Piteráka, nepučto Vymazala a ukažzadka Vudmasky.

PS: „Já šel po balonu“

Autoři: M&T Hanusovi